Je mi 23 a celý život se trápím s duševní nemocí, přesto mi vždy dělalo problémy najít si psychoterapii a další služby. Většinu života jsem přitom strávila ve Štětí v Ústeckém kraji, kde dostupnost služeb byla opravdu zoufalá, ale nyní mám štěstí, že žiju poblíž Prahy. Přesto se občas setkávám s tím, že ani Pražáci nevědí, kam jít, takže jsem se rozhodla sepsat tipy, kam můžete zajít.

V první řadě bych chtěla zmínit pár adresářů. Tento článek může zastárnout, informace časem nebudou aktuální, ale na těchto odkazech by měly být:

I. Na Psychoportálu najdete několik různých seznamů a kontaktů na odborníky z Prahy – najdete tu psychiatry, psychology, nemocnice, stacionáře, sociální poradny… Je to poklad.

II. Seznam psychiatrických nemocnic a lůžkových zařízení v celé ČR

III. Adresář psychoterapeutů, kteří dělají na pojišťovnu. V celé ČR.

IV. Databáze komunitních služeb v celé ČR

1.Jak najít psychiatra?

Začněme tím nejdůležitějším, ale občas také nejnáročnějším. Spousta lidí, kteří mají duševní problémy, stále váhá s návštěvou odborníka – často proto, že se bojí a stydí, ale někdy bohužel i proto, že nevědí, jak psychiatra najít. Sama o tom vím, protože mě vzal až třetí lékař, kterého jsem kontaktovala – a to jsem měla fobii  telefonování, takže to opravdu nebylo snadné. Dobrou zprávou je, že většina lékařů dnes už má e-mail a tak můžete prostě napsat, jako jsem to udělala já. Najít v dnešní době psychiatra – natož dobrého psychiatra – je náročné, ale rozhodně to opravdu moc doporučuji. Není se čeho bát.

Pokud nemáte síly obvolávat všechny lékaře, které v okolí máte (třeba tady: https://www.znamylekar.cz/psychiatr/praha  nebo tady http://psychiatrie-praha.cz/), existuje jeden jistý způsob: kontaktujte svou zdravotní pojišťovnu. Pojišťovná má povinnost najít vám psychiatra nebo psychologa, a to do 60 minut cesty, totéž mimochodem platí i o všech dalších lékařích včetně praktických lékařů a zubařů (zde do 35 minut od bydliště). Můžete o najití lékaře jít požádat přímo na pobočku, v případě některých pojišťoven, jako OZP, to lze i on-line.

2. Jak najít psychoterapii

S psychoterapií to je ještě horší než s psychiatry, protože většina psychologů dnes už pracuje soukromě a na to většina duševně nemocných nemá finance. Pokud ano, v podstatě nemá problém, protože najít soukromého terapeuta není problém – jen si předem zjistěte, jaké má vzdělání a zda je to opravdu odborník. Pokud však potřebujete terapii na pojišťovnu, je to složitější. V první řadě se zeptejte svého psychiatra, pokud docházíte do nějaké sociální poradny (např. Fokus), zkuste to tam. Pokud neuspějete a nepodaří se vám najít psychologa ani na internetu nebo doporučení známých, můžete opět zkusit pojišťovnu, viz výše – musí vám psychologa najít. Marné není ani poptat se ve skupinách na Facebooku, kde se duševně nemocní scházejí a sem tam vědí, že třeba právě jejich psycholog nové klienty přijímá. Případně zkuste terapii skupinovou, které se lidé snaží vyhýbat a přirozeně se ostýchají, ale má mnohé benefity. Najít psychoterapii skupinovou na pojišťovnu není takový problém, pár kontaktů najdete níže.

3. Hospitalizace

Opravdu nejde o něco, co je jen pro blázny. Hospitalizace na psychoterapeutickém oddělení může prospět všem, včetně lidem s lehčími potížemi, jako sociální fobie, úzkosti, lehké deprese, syndrom vyhoření, nebo zažívání náročné situace, jako rozvod, úmrtí blízkého nebo ztráta zaměstnání. Nebudete tam zavření s „šílenci“, nebudete mít zamřížovaná okna a nebudou do vás injekčně píchat uklidňováky, jak občas vykreslují filmy. Na otevřených psychoterapeutických odděleních je bohatý program, dílny a relaxace, většinou v moc pěkném prostředí, s možností kulturního programu, zvířecí terapie a podobně. O mých dvou zkušenostech s hospitalizací se můžete dočíst zde a zde. A kde v Praze se můžete nechat hospitalizovat?

a) Psychiatrická nemocnice Bohnice: nejspíš nejznámější psychiatrická nemocnice u nás, kde vám pomůžou s akutními problémy, ale můžete se objednat i právě na psychoterapeutické oddělení. V tomto případě požádejte o zajištění hospitalizace svého psychiatra nebo praktického lékaře. Sama jsem zde byla a byla jsem spokojená s profesionálním přístupem, množstvím aktivit i krásné budovy a okolí. 

b) Národní ústav duševního zdraví: Nesídlí přímo v Praze, ale v Klecanech – z metra Kobylisy pojedete asi 11 minus autobusem. Je to nejmodernější pracoviště v celé střední Evropě vyhlášené skvělou péčí, odborníky a vědeckou činností. Jsou zde tři oddělení: jedno uzavřené, pro psychotické pacienty (s bludy a halucinacemi) a dvě otevřené, jedno pro úzkostné poruchy a jedno pro afektivní poruchy, tedy spíše deprese. Osobní zkušenost nemám, ale je zde velká poptávka, takže vás nemusí vzít – ale můžete to zkusit, opět přes svého psychiatra nebo praktika. Slyšela jsem, že ačkoli je tu také bohatý program, je to tu trochu víc o lécích a méně o psychoterapii. Oproti Bohnicím zde máte velkou výhodu v častém kontaktu s lékařem, dvakrát denně je vizita, zatímco v Bohnicích jen jednou za dva týdny a jinak jen na požádání. Nevýhodou zas je, že tu máte méně aktivit, protože je to o dost menší nemocnice a pro méně pacientů se nevyplatí tak velká investice například do dílen – tolik možností, jako je v Bohnicích (sklářská dílna, truhlářská dílna, knižní dílna, korálky, keramika, dřevo, textilní dílna, recy dílna, papírenská dílna…) tu nenajdete. Také tu narozdíl od Bohnic nejsou koně a lamy. 😀

c) V akutních případech, nebo speciálně s poruchami potravy je tu ještě Karlov, ale tam nemám osobní zkušenost ani konkrétnější informace.

4. Stacionáře

Pokud váš stav vyžaduje intenzivnější psychoterapii, ale zároveň nechcete být hospitalizováni, je stacionář výbornou volbou. Jde buď o každodenní program, kam každé ráno docházíte a až cca do tří hodin odpoledne probíhají terapeutické aktivity – tomu říkáme denní stacionář, nebo o tzv. frakciovaný stacionář, který bývá cca tři dny v týdnu odpoledne, takže obvykle vyhovuje i studujícím a pracujícím. V Praze najdeme velkou spoustu stacionářů, což je super, protože jde o skvělou možnost, z které jistě každý bude profitovat. 

a) Denní stacionář na psychoterapeutickém oddělení v Bohnicích. Stacionární pacienti měli program společný s námi, co jsme tam byli hospitalizovaní, takže o tom můžu něco málo říct. Jde o denní stacionář, který je tedy každý den od pondělí do pátku, cca od devíti do patnácti hodin. Každé ráno je klasická komunita, kde se všichni sejdou i s psychology, lékaři, sestřičkami… A mluví se o tom, co je nového, co je ten den v programu a podobně. Poté následuje terapeutické kolečko, kde každý pacient řekne, jak se předešlý den měl, co se mu povedlo, jak se cítí. Následující program až do odpoledne zahrnuje skupinovou psychoterapii, dílny, kluby (tam se hrají různé hry), Jacobsonovu relaxaci, autogenní trénink, přednášky, vizity a jednou týdně i psaní vizitních listů, kde shrnujete, co se tento týden v terapii povedlo, na co se potřebujete zaměřit a podobně. Stacionář celkem trvá cca 6-8 týdnů a ač jsem se přímo jeho nezúčastnila, ten program znám a mohu jen doporučit. Navíc to probíhá na moc pěkném oddělení. 🙂

b) Frakciovaný stacionář na CKI v Bohnicích pro lidi s emočně-nestabilní poruchou osobnosti. Tam čerstvě chodím já a jak už jste asi pochopili, je to kvůli emočně-nestabilní poruše osobnosti, neboli hraniční poruše osobnosti. Není to tedy pro každého, ale tahle diagnóza je velmi rozšířená, takže jsem si dovolila to zde zmínit. Zatím jsem v takzvané přípravné skupině, která je jednou týdně na dvě hodiny, později to bude třikrát týdně a jde především o tzv. dialekticko-behaviorální terapii vyvinutou přímo pro tuto diagnózu. Jsem moc spokojená, není to snadné, ale učíme se tu mnoho užitečných metod a technik, jak zvládat krizové situace a jak jim předcházet, jak zmírnit výkyvy náklad, impulzivní chování a tak dále. Nejde o klasickou skupinu, kde mluví především pacienti a vybírají si téma, terapeutka má vždy program připravený a učíme se z pracovních listů, případně nacvičujeme relaxace. Je to opravdu užitečné. Pokud máte zájem, kontaktujte terapeutku Elišku Hrbkovou na eliska@dee.cz nebo 605 844 314.

c)  Psychosomatická klinika. Jsou zde dva stacionáře, jak denní, tak frakcionovaný. Jde o moderní kliniku pod vedením známého odborníka na KBT, Romana Peška. Navzdory názvu sem rozhodně nemusíte jít jen s psychosomatickými potížemi, řeší se tu stejně jako všude jinde i běžné problémy, jako deprese, úzkosti, poruchy osobnosti, fobie apod. Skvělí odborníci, profesionální péče a moderní zázemí. Mám krátkodovou zkušenost, protože jsem „skončila“ v Bohnicích, ale kdybych nepreferovala stacík zaměřen konkrétně na mou diagnózu, jdu rozhodně sem. Více se dočtete na jejich webových stránkách, kde je dost informací a jsou přehledné – o denním stacionáři si přečtete zde a najdete tam i program, o frakcionovaném zde.

d) NÚDZ. O tomto ústavu jsem se rozepisovala už u hospitalizací. Opět zde mají stacionář rozdělený do tří skupin: pro úzkostné poruchy, poruchy nálady a psychotické poruchy. Není to přímo v Praze, ale v Klecanech (chvilka autobusem z metra Kobylisy), což může být nevýhodou, ale věřím, že to za to stojí – jde o nejmodernější psychiatrické zařízení v celé střední Evropě plné těch největších kapacit. Když vám nepomůžou taky, tak asi už nikde. 🙂

e) Břehová. Zde nic moc nevím, každopádně jde opět o denní stacionář a pravděpodobně bude probíhat podobně jako ten na Psychosomatické klinice nebo v Bohnicích. Více zde.

f) Klinika Eset. Platí totéž, co u Břehové. Mají stacionářů více, jak denní, tak frakcionované. Jde o známou kliniku a lidé mají velice pozitivní zkušenosti, já jsem tam nebyla, takže bohužel nevím, zda to bude pravda. Určitě bych se ale nebála se tam objednat. Více zde.

g) Denní stacionář najdeme i na Karlově, více zde

h) Denní stacionář Horní Palata. Sem mě poslal můj první psychiatr kvůli sociální fobii a udělal dobře, protože ačkoli opět přijímají pacienty se širokým spektrem problémů, specializují se právě na úzkosti, fobie, nízké sebevědomí… Program trvá 7 týdnů a více info naleznete tady.

i) A v neposlední řadě jsem našla ještě třeba tento stacionář na Břevnově, který se koná pod Fokusem, který je známkou kvality. Dosud jsem o něm nevěděla a tak bohužel nemám bližší informace, ale jistě je také dobrý. Informace tady.

j) Ústřední vojenská nemocnice, opět znám jen z vyhledávače. Více zde.

Seznam bohužel pravděpodobně není vyčerpávající, ale měl by stačit:-)

5. Další sociální služby

a) Fokus. Ten by měl každý psychiatrický pacient znát. Jsou v něm především sociální pracovníci, ale docházejí tam i psychologové, psychiatři a samozřejmě mají peer konzultanty. V Praze je hned několik poboček a je tam opravdu hodně služeb – nejen že vám pomohou si cokoli vyřídit (bez pomoci Fokusu bych dnes neměla invalidní důchod), ale nabízejí i chráněné bydlení a pomohou v každé nouzové situaci. Pokud máte problém nějak dojet, objednat se k lékaři… tak vám tu pomůžou. Mně dokonce nedávno sociální pracovnice doprovázela na pohovor do školy a pomáhají mi s docházkou na zkoušky. No a pro stabilizované pacienty pak mají program, který rozhodně stojí za to. Na každé pobočce jsou pravidelné aktivity, my máme třeba výuku angličtiny, taekwondo, dílny, trénink paměti, někde jsem viděla šachy, zpívání, výtvarné kroužky, čtenářské kroužky, deskové hry, promítání filmů, podporu zaměstnání, kurzy vaření… V klubu Mosty patřícím pod Fokus mají i skupinu Discovery, kde se jednou týdně scházejí a povídají si o zotavení, což je naprosto super. Dále Fokus zajišťuje chráněné a podporované bydlení – v chráněném bydlení od nich právě jsem.

d) Dobroduš.  Je podobná Fokusu, ale nemám vlastní zkušenost. Opět jde hlavně o společné aktivity, výlety, pomáhají nemocným lidem zapojit se do běžného života.

b) Baobab. Tady už tolik nejde o sociální poradenství v oblastech jako je bydlení, ale spíše o smysluplné trávení volného času. Často pořádají výlety po Praze i okolí, najdete tu opět zdarma několik kroužků – šachy, angličtina, florbal, malování… 

c) Eset Help. Tady opět mají široké portfolio služeb, například denní aktivity jako bezplatná výuka cizích jazyků, výtvarné aktivity, PC kurzy, kulturní program, pohybové aktivity… Krom toho mají program podpory zaměstnání, kde vám pomůžou při volbě, hledání a zvládání práce. Poskytují i chráněné bydlení a mají komunitní terénní tým, který za pacienty dochází i domů. 

Kdybyste věděli o dalších službách, které jsem zde neuvedla, budu ráda, když napíšete a já je přidám. Stejně tak můžete v komentářích sdílet své zkušenosti s uvedenými. Snad bude článek nápomocný 🙂

 

 

Categories: depresepsychologie

2 Comments

Petra · 14.8.2019 at 19:38

Ahoj,do dalsich soc.sluzeb by se jeste hodila zminka o Greendoors.Ja treba u nich vyuzila konkretne soc.sluzby,i kdyz jejich sluzby jsou prevazne pro lidi s psychotik.onemocnenim…pak jeste DPS Ondrejov,krom poruch osobnosti se venuji jinak snad vsemu https://ondrejov.cz/programy/.A ja tam zase konretne treba vyuzila super vytvarneho atelieru.A jeste ohledne Prahy-Kaleidoskop(sice terapeuticka komunita neni jiz v Praze,ale je to stale Stred.Kraj,takze kousek od Prahy(krom dlouhodobe komunity maji i kratkodobou) a DBT centrum(dve moznosti „stacionare“+skupina pro blizke 2krat/mesic).Ale co pises o Baobabu neni tak zcela pravda.Pises,ze „Tady už tolik nejde o sociální poradenství v oblastech jako je bydlení“…ale to oni prave nabizi http://www.baobab-zs.cz/sluzby-praha/ Jednak nabizi treninkove bydleni,tak i soc.rehabilitaci(jak se o sebe starat,jak pracovat s financema,jak pecovat o byt…),rozvoj soc.dovednosti a pak sluzba Student-pomahaji pri studiu.A samozrejme volnocas.aktivity + skupiny s peer pracovniky. Jinak to mas moc pekne udelany!!!Jde videt jakou sis s tim dala praci!Super!!!Jinak me zaujala informace,ze pojistovna ma povinnost najit vam treba psychologa ci lekare do 60minut cesty(tady bych rekla,ze mnoho lidi bude remcat ze museji nekde hodinu jet.Z Prahy te tak muze pojistovna vlastne poslat klidne do Pardubic).Jen mi rekni,najit znamena,ze ti garantuje,ze ten a ten lekar bude mit na tebe kapacitu?Protoze to oni ti najdou klidne desitky jmen odborniku,kteri maji smlouvu s tvou pojistovnou,ale uz ti nezaruci,ze maji volno(nebo fakt zaruci?).Ja si myslim,ze pojistovna nemuze vedet jakou ma kdo z odborniku kapacitu(tedy zda nabira stale nove klienty) a kolik lidi bude pred tebou ve fronte.Takze pokud je realita takova,ze ti tohle pojistovna nezaruci,asi bych upravila tu tvou vetu o tom,ze pojistovna ti musi najit odbornika aby to nekdo nebral tak,ze ma na 100% zarucene,ze ho vezmou ti odbornici na ktere dostane od sve pojistovny kontakt.Jinak jak uvadis,tak o Karlovu vim na 100%jen to,ze se zabyvaji poruchou prijmu potravy(dospeli) a Motol naopak resi PPP u deti do 18let.Ale samozrejme Karlov ma i psychiatricke odd.ale nemam zkusenost.Tak snad ti moje tipy prijodu vhod a kdyby ne,tak si nenech do toho ode me vrtat.Zatim ahoj!

Luz · 20.8.2019 at 12:00

Pokud by to někdo potřeboval a nevadilo by mu si platit terapeutické rozhovory, tak v Praze mám dobrou zkušenost s psychoterapií Anděl – Ženské domovy – má to taky svoje výhody oproti psychologovi na pojišťovnu.

Napsat komentář: Luz Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

test 2 test 3