Už to jsou dva měsíce, co vyšel poslední článek. Upřímně mi blogování dost chybí, ale neměla jsem poslední dobou vůbec náladu psát. To se snad změní. Pro dnešek shrnu ony dva měsíce, kdy jsem o sobě nedávala vědět, a taky vyhodnotím, jak se mi dařilo v prvním 12týdenním roku, jak jsem popisovala v článku Předsevzetí na tento čtvrtrok (a proč je super plánovat na 12 týdnů). 

Řekněme, že se nic podstatného nezměnilo. Vážím 158 kilo, ale pořád věřím, že zhubnu. Tomu nasvědčuje, že jsem nedávno byla konečně u obezitologa, dostala jsem jídelníček a i když ho stoprocentně nedodržuju, o trochu lépe přeci jen jím. Bohužel nevím, jestli je po dvou týdnech už nějaký pokrok, protože váha má nosnost jen 150 kilo… A teda řeknu vám, nemoci se ani zvážit je hodně ponižující pocit. Tak uvidíme v druhé polovině dubna, kdy půjdu na kontrolu, něco snad už dole bude.

Přesto, že se nedržím stoprocentně, jsem na sebe celkem hrdá: zvládla jsem prozatímní zkoušky ve škole, tak nějak se držím, dokážu se přinutit do věcí, do kterých to dřív nešlo. Cítím, že procházím nějakým vývojem. Začala jsem se věnovat pozitivní psychologii, relaxovat a více si uvědomovat pozitivní věci a zdá se, že to opravdu pomáhá zatočit s depresí, protože mám trochu víc energie, optimismu a naděje – věci pro člověka v depresi tak vzácné… Tímto chci i ostatním doporučit knihu Vzkvétání od Seligmana, je docela náročné ji přelouskat a je tam spousta nudných, nezáživných a podle mě i zbytečných pasáží, ale také dost věcí, co opravdu mohou změnit způsob, jak se díváte na svět. Krom toho jsem teď v březnu byla v divadle Za plotem na přednášce MUDr. Karla Nešpora, který se rovněž věnuje pozitivním emocím, štěstí, relaxaci a duševní pohodě, bylo to moc fajn. Chystám se přečíst si i pár jeho knížek. 

Pravdou je, že mám z čeho se radovat. Jde mi to ve škole, klape mi to ve vztahu s přítelem, plánuji budoucnost, která zahrnuje studium vysněného oboru, svatbu, bydlení v milované Praze a spoustu aktivit, které mám ráda, brzy budu mít dokončený kurz výživového poradenství, v létě půjdu na kurz koučování… A co by vás mohlo zajímat je, že mi vyšel článek v časopisu Kondice. Není to nějaké poučné čtení, píšu tam prostě o sobě, o tom, jak jsem tak ztloustla – a každý měsíc tam budu přispívat znovu, je to seriál. Tak snad budu hubnout, protože jinak by to byl dost trapas 🙂 Tady máte náhled (zrovna použili mou asi nejhorší fotku…). 

A teď k cílům z minulého čtvrtroku a dalším cílům do konce června.

Ač to asi znělo, že jsem se měla fajn, ta pozitivita je spíš doménou jen posledních dvou týdnů. Upřímně, únor a první polovina března bylo příšerné období, byla jsem na tom tak špatně, že bych dala cokoli za to jít zpátky do blázince v Beřkovicích, ale už bych to tam nezvládala. Spousta dní proleželých v posteli, protože nešlo ani z ní vstát, spousta pláče, spousta úzkostí a pocitů beznaděje, pocity jako by mě celý dny v kuse vysával mozkomor a já vůči němu byla bezbranná. Takže je jasné, že se mi moc nedařilo. Snažila jsem se hlavně začátkem ledna a teď koncem března, čímž se mi podařilo splnit 4 cíle z 10, což není nic moc, ale taky mnohem lepší než nic.

Cíle byly: Zhubnout (ne), přečíst 12 knih (ano), zvládat kurz výživového poradce (ano), zvládat gymnázium (ano), denně psát (ne), objednat se k zubaři a jít ke všem lékařům, kam musím a odkládám to (ano), uklidit podle konmari (ne), stanovit si a dodržovat ranní a večerní rutinu (ne), jít ke zpovědi a začít zase chodit na mše (ne…).

Většinu nesplněných cílů přesouvám na příště a přidávám další, konkrétně jsou to:

  • Budu mít méně než 150 kg (cíl jsem snížila, vždy jsem na sebe za tu dobu kladla vyšší nároky… Tohle snad půjde.)
  • Dokončení kurzu výživového poradce.
  • Zvládnutí pololetí ve škole.
  • Uklidím podle KONMARI.
  • Stanovím si a budu dodržovat ranní a večerní rutiny, zavedu i jiné strategie z knihy Zázračné ráno.
  • Zorganizuji diář a budu ho denně používat.
  • Půjdu ke zpovědi a budu chodit na mše svaté.
  • Budu se denně věnovat relaxaci a mindfulness.

Zatím to vypadá, že to půjde lépe než dosud, tak uvidíme.


3 Comments

Lenn · 7.4.2018 at 1:03

Jsem ráda, že se ti ve spousty věcech daří 🙂 Měla jsem trochu obavy, když jsi delší dobu nepřidala článek. Jsi skvělá! Zvládla jsi spoustu cílů, člověk zkrátka nemůže zvládnout všechno, co si naplánuje. Určitě se ti ty další cíle během příštích měsíců podaří, důležité je to nevzdát 🙂 Držím palce i dál!

LENN

Eliška · 8.4.2018 at 16:43

Super, že jsi zase napsala článek….těším se na další, doufám, že budou častěji! 🙂

Teri Jans · 18.4.2018 at 20:43

Držím ti dál palce, jsem ráda, že se ti daří :), ty méně povedné chvilky, tu prostě budou, ale snaž se žít v těch pozitivních 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

test 2 test 3
„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde