Daří se mi krásně. Cítím, že se měním.

Nijak zásadně jsem nezhubla ani jsem si nenašla práci, pořád jsem ta divná holka v invalidním důchodu, co občas propadá záchvatům zoufalství. Život se mi ale celkem srovnal, přinejmenším se mi daří nepřežírat se, vstávat a chodit spát v normální dobu, plnit nejdůležitější povinnosti a tak. Co se může zdát zdravým lidem triviální je pro mě skoro zázrak – vždyť jsem za posledních deset let polovinu dnů nebyla schopná ani vstát z postele.

Příští týden se po dlouhé době vracím do školy, moc se těším, i když to bude náročné. Vedle toho začínám tříleté studium v Institutu františkánské spirituality a zahajuji animátorský kurz pro práci s mládeží. Konečně se něco děje a já se cítím jako bych po hrozně dlouhé době vězení ve sklepě konečně vylezla a mohla si užívat slunečního světa a zpěvu ptáků. Skoro jsem zapomněla, jaké to je cítit radost a mít chuť něco dělat.

Myslím, že je to přirozený důsledek všech předchozích neúspěšných snah se z deprese dostat. Jako když bambus roste nejdřív několik let jen do země, a pak najednou osm metrů do výšky za měsíc. Už mám dost silné kořeny a je čas vykouknout ven.

Jak je o mně známo, hodně se opírám o moudré knížky a teď mě hodně drží při životě jedna konkrétní: Změna k lepšímu od trojice univerzitních profesorů Johna Norcrosse, Jamese Prochasky a Carla DiClemente.

Tahle svépomocná knížka je výjimečná tím, že je ze všech, co jsem kdy četla, nejsilněji podepřena vědeckým výzkumem – všichni tři autoři se tématem změny zabývají přes 30 let, mají za sebou mnoho studií s deseti tisíci účastníky a pečlivě zkoumají, co v běžných svépomocných programech jak funguje. Objevili mnoho zákonitostí, které dosud nikdo nebral na zřetel, především stadia změny.

Každá změna se skládá ze šesti stadií: prekontemplace, kdy si většinou ani neuvědomujeme, že máme problém (alkoholik, který popírá, že by s alkoholem měl problém), kontemplace, kdy už o problému víme, ale ještě nejsme schopni jej řešit, dále je příprava, kdy shromažďujeme všechny zdroje a plánujeme změnu, samotná akce, kdy je změna nejviditelnější a děje se to nejzásadnější (a problém většiny programů je právě to, že se zaměřují jenom na akci a zapomínají na podstatnou důležitost ostatních stádií), dále je udržení, kdy se snažíme zabránit návratu do špatných návyků a nakonec ukončení, kdy už problém nemáme a nemusíme se hlídat. Ukončení u některých problémů bohužel není možno dosáhnout, například alkoholik se musí mít na pozoru až do konce života. Naopak po hubnutí, kdy se člověk už naučil jíst normálně, z kola změny vystoupit lze.

V různých stadiích nám pomáhají různé techniky změny. Zatímco na počátku je nejdůležitější emoční vyburcování (vyvolat v sobě intenzivní pocity ukazující, jak moc potřebujeme změnu – skvěle mohou fungovat filmy a knihy, ale i prosté podívání se realitě do tváře – jak žijeme, kolik toho vykouříme, vypijeme, sníme… když v pořadu Jste to, co jíte ukazují vše, co člověk snědl za týden, je to právě tato technika), zvyšování vědomí (proč jsme se dostali až sem? v čem nám zlozvyk pomáhá? co v boji s ním obecně funguje? co je zdravé?) a sebepřehodnocení (uvědomit si, kým jsem a že moje hodnoty jsou v rozporu s problémovým chováním; zároveň si uvědomit, že MOHU žít lépe, vědět, kým chci být), ve stadiu akce a dále uplatníme zejména sociální vysvobození (nestýkat se s lidmi, kteří podporují škodlivé chování a mít na vědomí, že společnost podporuje mou změnu), úpravu prostředí (zbavit se všeho, co mi připomíná staré chování, mít na očích např. zdravé jídlo a motivační plakáty, uspořádat si domov tak, aby podporovalo mé nové já), odměny (pochvaly i věcné odměny, od sebe samého a ideálně i od parťáka, s kterým se domluvím) a závazek  (sobě i druhým, možné i vůči Bohu, planetě apod.). V průběhu celé změny jsou zásadní podpůrné vztahy.

Nejdříve se mělo za to, že to funguje jen u zbavování se zásadních zlozvyků, jako když lidé chtějí přestat kouřit, vyléčit se z alkoholismu nebo shodit váhu. Ukázalo se ale, že tento systém lze aplikovat na jakoukoli změnu, včetně posílení vztahů, vybudování sebedůvěry, nebo třeba léčba deprese. A na tu jsem se zaměřila já.

Momentálně končím stadium přípravy a na prvního září mám naplánovaný počátek akce. Ta bude spočívat v dodržování denního rozvrhu, zdravé životosprávy, plnění terapeutických úkolů, relaxaci, psaní deníků a v navýšení aktivit, které mi dělají radost – více tančit, více se mazlit s morčetem, číst knihy, chodit do přírody, pít čaj a scházet se s přáteli, jezdit na přednášky a cestovat… Samozřejmostí je poctivá účast na psychoterapii. Už během přípravy se má nálada podstatně zlepšila a mám více energie. V Beckově škále deprese jsem celé roky mívala skóré odpovídající třetímu, nejhoršímu stupni deprese, a nyní jsem na hranici zdravého člověka a lehké deprese! Je to obrovská změna a opravdu to cítím. Lidé podceňují možnost se vlastní cílenou prací  z deprese dostat.

Z technik využívám zejména podpůrné vztahy s lidmi, kteří se sami z duševních problémů dostali a také s maminkou, terapeutkou, psychiatričkou, knězem a přáteli. Hodně o změně mluvím. Dále sociální vysvobození, kdy se obklopuji knihami a jinými materiály o duševním zdraví a vyhledávám toto téma na sociálních sítích. Například jsem si zásadně upravila, koho budu sledovat na Facebooku a Instagramu, našla si motivační stránky, účastním se diskusí o tom, jak žít lépe. Odměňuji se pochvalami, afirmacemi a dokonce jsem se dohodla s maminkou, že za každý zvládnutý týden mi dá určitý obnos peněz. Mám závazek – napsala jsem sama se sebou smlouvu a jelikož jsem věřící, řeším to i s Pánem Bohem v modlitbě. Dala jsem svou úzdravu na první místo mých priorit.

Ve fázi akce budu zhruba měsíc nebo dva, poté se přesunu ke změně v hubnutí. Člověk má totiž vlastní kruh změny u každého problému zvlášť, ne jenom jeden na celou svou osobnost. U hubnutí jsem ve fázi kompletace a po akci v oblasti duševního zdraví se pustím do přípravy v hubnutí. Zatím se motivuji, zkouším nové recepty, vymýšlím různé cvičení, už trochu i lépe jím a hýbu se, ale ještě ne tak dobře, jak bych měla. 

Jsem na dobré cestě. Párkrát z ní ještě sejdu a to je normální – naopak by bylo divné, kdybych už neklopýtla. Ale jsem dobře vybavená a dosáhnu svých cílů. Chci žít dobře a udělám pro to cokoli.

Svou cestu budu sdílet tady na blogu, ale především na Instagramu, sem tam na Facebooku. Budu velice vděčná za jakoukoli podporu formou sledování, komentáře, vzkazu… Protože když člověk ví, že mu ostatní fandí, jde to ještě líp. 🙂

Mějte se krásně a starejte se o sebe, protože na vás záleží.

 

 


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat